Diese Seite drucken

Wón wóstanjo žywy we wjele serbskich drastwach

Awtor: Horst Adam srjoda, 24. awgust 2016
Herbert Jacobick jo był serbski šlodaŕ – abo šlodarik – z cełeju wutšobu a dušu. Foto: Peter Becker

Pisaś wó luźach, gaž wóswěśijo swój kulowaty burstak abo někaki wažny jubilej – to za wětšy źěl śěžko njejo. W Casniku pak spomnjeś na cłowjeka, kenž napśisko abo pó dłujkej chórosći wumrěł jo, to žednje lažko njejo. To wósebnje pón płaśi, gaž tu wósobu wjelgin derje a dłujko znajomy.

Rowno z takim dobrym cłowjekom smy se musali slědny tyźeń na psécej rozžognowaś. Pětk su se swójźbne, pśiswójźbne a pśijaśele na kjarchobje w Bórkowach rozžognowali z Herbertom Jacobickom, našym, jo, našym serbskim šlodarjom. Wokoło 250 luźi jo pśišło z Bórkow, z młogich jsow Dolneje Łužyce a z města, aby jogo pśewóźowali na slědnej droze. Njeźelu, 14. awgusta, krotko pśed swójim 76. narodnym dnjom, jo wón pó krotkej śěžkej chórosći w klinice w Drježdźanach wumrěł. Wša gójcojska mudrosć a moderna medicina njejstej wěcej pomogałej.

artikel pógódnośiś
(1 )
Pšosym zalogujśo se, cośo-li komentar dodaś